Hypnóza proti depresi

• Co je deprese

• Příčiny deprese

• Příznaky deprese – pocity a chování

• Léčba deprese – klasické metody

• Léčba deprese – další tipy

• Výhody hypnoterapie při léčbě deprese

Co je deprese

Deprese je celosvětově nejrozšířenějším duševním onemocněním.

Existují určité rozdíly mezi muži a ženami v souvislosti s depresí. Uvádí se, že depresí trpí asi třikrát více žen než mužů. Otázkou je, zda je to proto, že ženy mají tendenci častěji vyhledat pomoc – psychologickou léčbu, a tudíž se dostanou do statistik nemocných, nebo zda jsou náchylnější k depresivním, negativním způsobům myšlení.

Navzdory statistikám se totiž odhaduje, že mužů trpících depresí je mnohem více, než se uvádí, a to vzhledem k tomu, že muži nevyhledávají pomoc tak často jako ženy.

Nepoměr může být také zapříčiněn stylem myšlení. Zatímco muži bývají spíše systematičtí a více se soustředí na logiku a procesy, ženy jsou zpravidla empatičtější, a tak se více zaměřují na pocity.  A je to právě zaměření se na pocity, které zvyšuje pravděpodobnost deprese.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každý pátý člověk někdy v průběhu svého života trpěl depresí. S klienty v depresi se ve své praxi setkávám denně. Proto je pro mne důležité dělat osvětu v oblasti zvládání deprese pomocí hypnoterapie.

Hypnoterapie při depresi pomáhá a jakožto práce s podvědomím dokáže výrazně zkrátit dobu fází deprese. Pomocí hypnoterapie je rovněž možné zabránit relapsům.

Příčiny deprese

Abychom pochopili, proč se něco děje, musíme zjistit, jak k tomu došlo. Můžeme také přijmout preventivní opatření, pokud správně interpretujeme první náznaky. Deprese může mít mnoho příčin. Obecně se jedná o jednu z možných reakcí na silné vnější vlivy. Až na velmi vzácné případy se člověk nenarodí s depresí, ale rozvine se u něj v průběhu života. Může se to dít pomalu, s nenápadnými negativními změnami, je však možný i náhlý vznik. Postižení to označují za „spadnutí do díry“.

  • Bezmocnost
    V posledních dekádách se vžil pojem naučená bezmocnostnost. Popisuje stav, kdy člověk cítí, že úspěšnost je nezávislá na míře jeho osobního snažení. Přitom omezuje svůj manévrovací prostor, což vyústí opět k negativnímu výsledku. Pocit bezmocnosti je posilován dalšími neúspěchy, a tak dochází k jeho zafixování, „naučení“.
  • Fyzické příčiny
    V našem mozku se v jeden okamžik odehrává neuvěřitelný počet věcí. Pokud se ozubené kolo v tomto vysoce přesném soukolí rozbije, poškodí se i jeho další části. Změny metabolismu mozku mohou mít velké následky. Pokud je z nějakého důvodu přítomno příliš málo neurotransmiterů, tedy chemických látek sloužících k přenášení vzruchů v nervové soustavě, ovlivňuje to naši psychiku. Snížené neurotransmitery jsou příznakem deprese, ale mohou být také jejím spouštěčem. To může nastat například v případě, že se stane nehoda, která postihne mozek. Dalším příkladem fyzických příčin deprese je např. Alzheimerova choroba.
  • Genotyp pro zvýšené riziko deprese
    Vědci nedávno zjistili, že také geny mají vliv na náchylnost k depresi. V dnešní době je známo minimálně čtyřiačtyřicet genů, které přispívají k přenosu rizika, že člověk bude trpět depresí, z jedné generace na další. Výzkum publikovalo v roce 2018 mezinárodní Konsorcium psychiatrické genomiky.
  • Kortizon
    Stresový hormon kortizon je přímo dáván do souvislosti s depresí. Samotný kortizon ještě depresi nezpůsobuje, ale ke vzniku deprese významně přispívá. Kortizol je označován jako stresový hormon, je nezbytnou součástí dobrého fungování těla a jeho hladina by v těle měla být vyvážená. V dnešní době člověka neohrožuje dravá zvěř, ale spíše stresové myšlení. Ráno se probudíme, pomyslíme na to, co nás čeká v práci a již se hladina kortizolu zvedá a během dne zůstane zvýšená. Po období zvýšeného kortizolu nastane období nízké hladiny kortizolu. Člověk se cítí unavený, vyhořelý a neschopný zvládnout každodenní stresy života. Obvyklá je nadváha, hormonální nerovnováha, nespavost, úzkost, deprese.
  • Nedostatek fyzické aktivity
    Lovec-sběrač. To je náš původ. Obojí vyžadovalo vynaložení velké fyzické námahy. Z tohoto důvodu je podvědomí citlivé na nedostatek cvičení. Jinak řečeno, v jazyce podvědomí, neaktivní rovná se neužitečný pro stádo.
  • Nedostatek pohybu
    Čím více se hýbeme, tím více jsme napříště odolní. Více energie má také pozitivní vliv na duševní stav. Čím více budeme nyní sedět, tím dříve budeme sedět nečinně v budoucnu. Pokud jde o sport, lze aplikovat věčnou otázku „slepice, nebo vejce?“. Jsme v depresi, protože se nepohybujeme dost, nebo se nepohybujeme, protože jsme v depresi? Ať tak či onak, nedostatek cvičení je pro psychiku velmi škodlivý.
  • Nedůvěra
    Pesimističtí lidé jsou často podezíraví. To obvykle znamená, že mají zřídka dobré zkušenosti v sociálních situacích. Kvůli tomu dochází ke zničení záchranné sociální sítě, nebo k situaci, že tato síť není vůbec vytvořena.
  • Negativní sebehodnocení
    Myslet si, že to já jsem ten špatný, nevede nikam. Ostatní lidé si vědomě nebo podvědomě tohoto vnitřního postoje všimnou a podle toho reagují. Někoho, kdo se vnímá jako špatný, druzí obvykle také vnímají jako špatného. Opět vstupuje do hry sebenaplňující se proroctví. Člověk, kterého ostatní vímají jako špatného, to nedobře nese, protože chce být ve společnosti vnímán kladně, a následkem toho se propadá do deprese.
  • Nenaplněná láska
    Nenaplněná láska se může objevit nejen v milostných vztazích, ale i v rámci rodiny. Např. neopětovaná láska dítěte k matce může dítěti způsobit mnoho škod. To je důvod, proč vztah s rodiči přichází do hry znovu a znovu, pokud jde o depresivní poruchy.
  • Odloučení a samota
    Člověk je stádní zvíře. Interakce s ostatními lidmi na nás má vyrovnávací účinek. Pokud je tato interakce znemožněna, člověk se velmi rychle vychýlí z rovnováhy. Sociální izolace ovlivňuje lidský mozek téměř jako mučení. Pokud neexistuje zdravá sociální síť, potenciálně depresivní člověk nemůže být zachycen. Protože podvědomí pro sociální blízkost hodnotí i pachy nebo dotyky, digitální síť není alternativou osobních sociálních kontaktů. Naopak digitalizace často vede k ještě většímu pocitu osamělosti.
  • Pesimismus
    Pokud něco silně očekáváte, pak je docela jisté, že se to stane. To ví nejen hypnoterapeut. Sebenaplňující se proroctví je jedním z hlavních důvodů, proč se pesimista v životě setkává s těžkými časy. S postojem, že se všechno pokazí, se toho nakonec opravdu pokazí hodně. Jakmile nastane očekávané a celý život se začne hroutit, pesimista je utvrzen ve svých předpokladech. Proto očekává, že příště to bude ještě horší. A tato spirála má za následek hodně negativního.
  • Práce
    Práce není jedinou příčinou stresu, ale v mnoha případech bývá tou hlavní. Tím, jak se zvyšuje konkurence, zvyšuje se i tlak na zaměstnance v mnoha společnostech. Tento tlak na výkon je dlouhodobě pro naše duševní zdraví naprosto destruktivní. Zvláště, když se pracovní a soukromý život dostávají do čím dál tím většího nepoměru.
  • Predispozice k depresi
    Deprese může postihnout opravdu každého. Žádná věková skupina není vůči depresivní náladě imunní. Existují však určité rysy osobnosti, které mohou nástup nemoci podpořit.
  • Problémy ve vztahu
    Láska a milostné vztahy jsou důležitou součástí života. Téměř každý člověk alespoň jednou v životě zažil zármutek v souvislosti s partnerským vztahem. Na duševní zdraví může mít rozpad vztahu velmi negativní vliv. Na následky výsledného zármutku může člověk i zemřít, zlomené srdce je dokonce uznáváno za možnou příčinu smrti. Ve chvíli, kdy nastane konec, se svět může zhroutit. Neúspěšné vztahy mohou ještě dlouho po svém rozpadu vést k duševnímu poškození.
  • Řešení potíží
    Každé dítě, které se učí chodit, to může potvrdit: někdy prostě upadnete. Špatnou reakcí je promítnout si svoje selhání do vlastní sebehodnoty. Pokud analýza problému vede pouze k myšlenkám typu „já jsem tak špatný“, poškozuje to sebeúctu. Jestliže hledáte všechny příčiny problémů pouze sami v sobě, dříve nebo později budete zničení.
  • Smrt milované osoby
    Obvykle není nic více zatěžujícího a horšího než smrt někoho blízkého. Smrt je něco konečného a navíc často přichází náhle, když to člověk nejméně očekává. Pokud je někdo, kdo je pro nás důležitý, najednou pryč, život se může změnit. Možná ne navenek, ale o to více uvnitř. Strádání přináší do života jistou paralýzu. Jako by se všechno zastavilo v okamžiku smrti. Pozůstalým zůstávají pouze vzpomínky. Ty jsou však často také potlačovány, protože jsou příliš bolestivé. Pak ale nemůže vzniknout řádný proces hojení. Potlačená bolest spojená se stagnací je ideální živnou půdou pro těžkou depresi.
  • Strach a obavy
    Strach nás může zachránit před hrozbou nebo nehodou. Bohužel nám také může bránit v tom, abychom činili některá důležitá rozhodnutí. V určitých chvílích je jen důležité vykročit. Pokud to neuděláme, riskujeme pád do spirály neúspěchu. Proto může být úzkostný životní styl velmi škodlivý.
  • Stres
    Vědci opakovaně došli k poznatku, že stres hraje u deprese důležitou roli. Nadměrný stres může vést k přetížení, dokonce i u silných osob. Pokud si nedopřejeme chvilku odpočinku, spotřebujeme poslední rezervy svého těla a deprese na sebe nemusí dlouho čekat.
  • Stres v raném dětství
    Nemusí se nutně jednat o konkrétní moment z dětství, který podporuje depresi. K rozvoji deprese může vést i smutné dětství. Pokud nebylo tak bezstarostné, jak by mělo být, a rodiče toho měli rovněž nad hlavu, může to stačit. Základní pocit bezpečí a důvěry je důležitou ochranou proti depresivním náladám. Pokud tato ochrana nemohla vzniknout v dětství, může to později zapříčiit problémy.
  • Traumatické zážitky
    Náhlý nástup deprese je vždy doprovázen traumatickými zážitky. Pokud se život odehrává dobře, mohou takové prudké momenty všechno rozbořit. V tomto případě dochází k depresi, protože člověk nemá dostatek zdrojů, které by vedly ke zvládnutí situace a k jejímu důkladnému zpracování.
  • Traumatické zážitky z dětství
    Nejméně zdrojů k řešení negativních zkušeností máme v dětském věku. Proto jsou traumatické zážitky z dětství tak silné. Velmi často zůstávají vzpomínky na ně v podvědomí a vytvářejí tam trvalý negativní základní pocit. Někdy tato traumata vyplouvají na povrch spolu s dalšími problémy. Protože naše podvědomí prožívá čas jako jeden celek, pocity z dětství se velmi často vracejí se stejnou silou, jakou měly, když byly potlačeny do podvědomí.
  • Všední den
    Samozřejmě i každodenní život může vést ke stresu, a to v důsledku nadměrných závazků. Ten, kdo stále něco dělá a nikdy si nedovolí relaxovat, vyhoří, i když mu jednotlivé činnosti přinášejí potěšení.

Příznaky deprese

Tuto otázku mnozí kladou sami sobě, když se po dlouhou dobu cítí deprimovaní nebo smutní.

DŮLEŽITÉ: Následující seznam neslouží k sebediagnostikování. Jako hypnoterapeut nemohu a ani nechci dělat žádné diagnózy.

Příznaky (symptomy) deprese mohou být rozděleny do dvou skupin, pocity a chování. Pocity nejsou viditelné zvenčí a mohou být částečně potlačeny nebo přechozeny. Změn v chování si naproti tomu mohou povšimnout blízké i cizí osoby a na jejich základě nabídnout postiženému pomoc, protože on sám o ni často nemá sílu požádat. Pokud máte více než jeden z těchto příznaků a vykazujete je konstantně po dobu nejméně dvou týdnů, můžete trpět depresí.

Pocity

Pocity deprese jsou často popisovány jako černý oblak, který visí nad životem. Prostřednictvím tohoto oblaku už není vidět obloha a neproniká jím žádné světlo. Jiní se označují za uvězněné v temné místnosti, ze které nemohou uniknout. Pocit pochmurnosti obecně v depresi převládá. Depresivní lidé obvykle nemají žádný větší cíl.

  • Bolest
    Těžká deprese také může vést k psychosomatické bolesti, to znamená, že postižená osoba cítí bolest, i když pro ni není žádný fyzický důvod. Vzhledem k tomu, že se psychická bolest projevuje i na fyzické úrovni, je opět zapotřebí, aby bylo podvědomí zapojeno pro souhru těla a mysli.
  • Deprese a těžkosti
    Pokud chybí energie k akci, každé konání se stává nekonečně obtížným. Tato velká tíha táhne lidi v depresi dolů. Často je také popisována jako závaží, které leží například na hrudi a ztěžuje dýchání. Obecně je vše vnímáno jako těžké břemeno, což dále umocňuje depresivní náladu.
  • Myšlenky na sebevraždu
    Pokud je vlastní život vnímán pouze jako těžké břemeno a sled negativních pocitů, určitá část lidí v depresi mylně vidí smrt jako jedinou cestu z toho všeho ven. Rozhodnutí vzít si život často vyplývá z nedostatku budoucích vyhlídek. „Jestliže stejně nic nevyjde, proč bych měl pokračovat?“, může se honit hlavou. Dříve nebo později většina lidí v depresi myslí na smrt. Tyto myšlenky však obvykle nevedou ke skutečnému pokusu. V případě sebevražedných myšlenek můžeme být všichni rádi, že depresivní jedinci trpí chronickou neschopností. Jsou-li však rozhodnuti ukončit svůj život, může u nich dojít k velmi prudké změně chování. Jestliže osoba v depresi náhle ze dne na den působí velmi uvolněně a jako by měla vše vyřešené, je nutná nejvyšší opatrnost. Může se stát, že se rozhodla pro sebevraždu.
  • Obavy a úzkosti
    Když si mají lidé v depresi představit svoji budoucnost, převládajícím pocitem je obvykle velký strach. Strach z neúspěchu a podobné strachy jsou paralyzující. Často se setkáváme s obavou, že aktuální duševní stav zůstane takový navždy a člověk se nikdy z té černé díry nedostane. Dostupná energie je pak maximálně použita na boj se strachem, a ne na zotavení.
  • Prázdnota
    Kromě smutku mohou lidé v depresi pociťovat prázdnotu. Děje se tak často v případě, kdy jsou pocity příliš silné nebo příliš bolestivé, a tak je podvědomí zobrazuje v plném rozsahu. Tato emocionální prázdnota pak expanduje do mnoha oblastí. Výsledný stav je často popisován jako pocit necitlivosti. V prázdnotě nicméně chybí mnoho dalších důležitých aspektů života. Prázdnota může také vést k takové míře deprese, že postižená osoba ztrácí celou identitu. Člověk vnímá vlastní já jako prázdné a neexistující. Navíc se dostavuje pocit, že nic nemá smysl. Vlastní činy a vlastní život jsou vnímány jako nesmyslné. Když je jakákoli činnost vnímána jako nesmyslná, vede to obvykle k pocitu velké bezmocnosti.
  • Sebevědomí
    Sebevědomí depresivních lidí je obvykle velmi nízké. Mnoho depresivních lidí cítí pouze vlastní nezdar, protože vnímají jen to negativní. Pocity bezcennosti se zvyšují neustálým sebeobviňováním. Dotyčné osoby mají pocit, že všechno dělají špatně a že nic nezmůžou. Tento nedostatek sebedůvěry také zapřičiňuje, že nevyzkouší něco nového. To dále přispívá k nerozhodnosti, jejímž výsledkem je, že všechno, do čeho se pustí, při sebemenším odporu vzdají.
  • Smutek
    Zármutek je nejznámější pocit spojený s depresí. Lidé v depresi jsou ponořeni do hlubokého smutku. Nálada depresivních osob je melancholická a temná. Smutek se silně projevuje v pohledu na sebe a ve vnímání budoucích vyhlídek. Vyhlídky, pokud vůbec existují, jsou obecně negativní. Někdy je přítomna velká míra sebelítosti. Když se v ní člověk brodí, podporuje to negativní náladu ještě více. Je-li hluboký smutek v depresi příliš silný, může být nahrazen, a v důsledku toho může nastat výrazná prázdnota.
  • Vina
    Dokonce i pocity velké viny mohou živit depresi. Má-li dotyčná osoba dojem, že všechno je její vina, může pak vzniknout pocit, že je za všechno zodpovědná. Vše negativní, co se kolem ní stane, se pak může sčítat. Kvůli vlastní vině a vlastním problémům může depresivní jedinec rozvíjet pocit hanby. Smysl pro rozdělení zodpovědnosti pak již není možné nalézt.
  • Vnitřní neklid
    Vnitřní neklid se projevuje především v kroužících myšlenkách. Tento sled myšlenek táhne člověka dolů jako vír. Člověk neví, jak takové negativní myšlenky zastavit. Když se myšlenky rozvíří, nevyhnutelně se člověk dostane k něčemu negativnímu. Toto nadměrné přemýšlení může také bránit klidnému spánku. Když myšlenky krouží kolem budoucnosti, obvykle vznikají pouze negativní vyhlídky do budoucna.
  • Vznětlivost
    U depresivních lidí se může vyskytovat také zvýšená podrážděnost. Mohou se chovat jako zraněný pes a cenit zuby na vše, co se k nim přiblíží. To může často potlačit pokusy o to jim pomoci hned v zárodku. Pokud se podrážděná nálada stupňuje, jejich blízcí mají tendenci se ještě více stáhnout. To může následně vést k ještě větší izolaci depresivní osoby.

Chování

Chování lidí v depresi je charakterizováno sníženou energií. Zvláště příbuzní si mohou všimnout velkého rozdílu v aktivitě. Někdy chování zůstává relativně stejné, ale radost ze života je ztracena. Ti, kterých se to týká, často sami sebe označují za „fungující“, ale ne „živé“.

  • Apatie
    Apatie a nezájem jsou jedním z hlavních příznaků deprese. Aktivity, které byly dříve zábavné, už nepřinášejí radost. Oprostit se od tohoto stavu mysli je téměř nemožné. Dochází k zanedbávání péče o zevnějšek a tělo. Pokud člověk vyjde z denní rutiny, každodenní úkoly se mohou zdát téměř nemožné a nyní vyžadují neuvěřitelnou sílu vůle.
  • Poruchy příjmu potravy
    Příjem potravy může být také narušen. Buď se člověk snaží kompenzovat pocit vnitřní prázdnoty nadměrnou konzumací jídla, nebo se naopak snaží příjem potravy přísně kontrolovat a jí málo. Obojí může zapříčinit výrazné kolísání hmotnosti. Může se rovněž objevit ztráta chuti k jídlu, která vede k vážnému úbytku hmotnosti a opět silným výkyvům váhy.
  • Poruchy spánku
    Ve fázi deprese jsou běžné poruchy spánku. Protože je potřeba spánku zvýšená, člověk může trávit celý den v posteli. Přesto se však cítí velmi vyčerpaný a unavený. Tento stav může trvat i po mnoha hodinách spánku. Navzdory únavě a zvýšené potřebě spánku však depresivní lidé často nemohou spát. Mimo jiné proto, že se jejich myšlenky neustále točí v kruhu, takže nemohou nalézt vnitřní klid, který je pro klidný spánek důležitý.
  • Potíže se soustředěním
    V důsledku věčného kruhu myšlenek může být silně zasažena koncentrace. Trocha koncentrace je opět vnímána jako velmi ochromující. Nedostatek koncentrace pak vede k dalším negativním výsledkům. Tímto způsobem se negativní spirála stále více roztáčí.
  • Sebepoškozování
    Pokud se pocit necitlivosti rozšířil a člověk cítí jen velkou prázdnotu, může být sebepoškozování pokusem „cítit sám sebe“. Zranění je poté považováno za cestu ven.
  • Ústup
    Postižené osoby se často uchylují do ústraní. Sociální kontakty bývají stále vzácnější. To vede ke stále větší izolaci. Vyhýbání se všeho mimo svůj soukromý životní prostor značí velkou ztrátu zájmu. Pokud je depresivní osoba velmi závislá na svém novém prostředí, může být těžké se ke svému předchozímu životnímu stylu vrátit. Následkem je většinou podrážděnost nebo ztráta energie.

Léčba deprese

V minulosti byla léčba deprese ponechána spirituálním léčitelům, protože se předpokládalo, že  osobu začal ovládat špatný duch a bere jí energii. Od té doby došlo v léčbě deprese k mnoha pokrokům. Jak klasičtí psychologové, tak komplementární lékaři se depresí hodně zabývali. V současnosti je za jednu z nejrychleji účinkujících terapií pokládána hypnoterapie, protože může být na míru přizpůsobena jednotlivci. Nejprve se však stručně seznamme s klasickými možnostmi léčby:

Klasické procedury

KBT – Kognitivně behaviorální terapie
Kognitivně behaviorální terapie předpokládá, že jednáme podle toho, jak myslíme. Proto pokud změníme své myšlení, změní se také naše chování. Ve stručnosti se to děje tak, že se zjistí duševní příčina deprese, pak se způsob smýšlení opraví a následně se převede do chování. Tento proces je velmi racionální a někdy trvá dlouho, než se něco z terapie dostane do podvědomí. Může být užitečné své negativní myšlenky podrobit analýze. Pokud jsou negativní a škodlivé způsoby myšlení nahrazeny pozitivními, má to také pozitivní vliv na depresivní pocity.

Spánková deprivace
Narušení spánku vlivem deprese může u mnoha lidí přispívat ke špatné náladě. Proto je někdy nutné provést úplné resetování myšlení. Osobě v depresi je po celou noc bráněno ve spánku a poté zůstane vzhůru i celý další den. Jakmile se tělo uchýlí k rezervní energii, objeví se euforické pocity. Unavený člověk se často směje i těm nejbanálnějším věcem. Přesně tento efekt se používá pro terapeutické účely. Kromě toho se vytváří tlak na „teď se musím vyspat“.

Školení sociálních kompetencí
Společenská izolace je často příčinou či průvodním jevem deprese, proto je ve hře vzdělávání v oblasti sociálních dovedností, které pomůže osobě v depresi lépe zvládat sociální situace a vrátit se zpět do „kruhu živých“. Vztahy s jinými lidmi upevňují a ukotvují člověka tak, že není bezmocně vydán na milost a nemilost depresi.

Třezalka tečkovaná
Třezalka je doporučována jako přírodní antidepresivum. Má účinek na zlepšení nálady, které může přinést úlevu, a to zejména při méně závažných depresivních stavech, neboť obsažené účinné látky v této bylině mají pouze mírný antidepresivní účinek. Aby byl patrný, je třeba užívat vysoké dávky ve formě různých bylinných přípravků.

Léčba deprese - další metody

Na této stránce můžete najít 3 triky proti depresi.

Jak hypnóza pomáhá s depresí?

Jak jsme si ukázali, deprese ovlivňuje téměř všechny aspekty života. Proto je důležité, aby hypnoterapie byla co nejrozsáhlejší. Pro úspěšnou léčbu deprese pomocí hypnózy je potřeba zapojit většinu fenoménů transu. Aby byly změny udržitelné a nedošlo k žádné recidivě, musí být s temným mrakem deprese bojováno na všech třech frontách: v minulosti, v současnosti i v budoucnosti. Prostřednictvím hypnoterapie lze řešit příčiny, posílit bytí a osvětlit budoucnost. Něco se musí změnit, aby nastala změna. Zde věnujeme pozornost dvěma nejdůležitějším věcem, kterých se osobám v depresi nedostává: smyslu a energii. Smysl zaplní prázdnotu a energie obnoví náš zájem o to, co je pro nás dobré.

Výhody hypnoterapie

  • autohypnóza
  • fenomény transu
  • komunikace přímo s podvědomím
  • menší riziko relapsu
  • rychlost
  • zažívání nových pocitů

Hypnoterapie minulosti

Abychom věděli, proč se něco děje, musíme nejprve zjistit, co tomu předcházelo. To se týká i léčby deprese.

Nikdy není pozdě mít hezké dětství

Regrese
Regrese neznamená návrat do minulosti, ale návrat do vlastní paměti. Regrese jako jeden z nejdůležitějších tranzačních jevů nám nabízí velké příležitosti. Můžeme-li cestovat přímo zpět v paměti do stresující události, můžeme ji také změnit nebo zpracovat. Tato forma hypnoterapie nám umožňuje zpracovávat stresující životní události.

Vyřešení a rozpuštění traumat
Pokud má deprese jasný výchozí bod, kterým je traumatický zážitek, je to samozřejmě první vodítko. Toto trauma musí být obvykle zpracováno, aby se deprese mohla správně léčit. Používáme podvědomé zdroje a také ty, které nebyly během traumatického zážitku našemu mladšímu já dostupné. Často je také důležité, aby byl v takových situacích hypnoterapeut přítomen. Při zpracování traumatických zážitků je můžete znovu zažít, ale v hypnotickém transu se mění vnímání. V tomto stavu mohou být bolestivé vzpomínky oslabeny a vyblednout.

Příčiny negativních myšlenek
Nalezení příčin negativních myšlenek je klíčové. Někdy může jít i o zážitky, které nemusí být na první pohled vnímány jako zvláště škodlivé. Zejména vzpomínky na rodiče často hýří barvami, a tím velmi ovlivňují náš vlastní pocit. Pokud jste např. pro rodiče nebyli nikdy dost dobří, mohlo to způsobit negativní vnímání sebe sama, které pak může vést k depresi. Také zastrašování, šikana apod. často vychází na světlo, když přijde toto téma na přetřes. Obecně vše, co vede k depresivnímu myšlení, by mělo být řešeno jako první. Jedním ze rčení ve světě hypnózy je: Na krásné dětství není nikdy pozdě. V tomto duchu lze navázat a říci, že na pozitivní minulost není nikdy pozdě. Pozitivní pohled na minulost má také pozitivní vliv na současnost.  Také energie plýtvaná na přemýšlení o minulosti může být použita k něčemu lepšímu.

Hypnóza nyní

Pokud je určitá část existence narušena, může být velkou pomocí, když se v hypnotickém transu cítíte jinak. Je důležité, abychom mohli současnost v přítomném okamžiku zažít nyní, a to bez vlivu minulosti nebo představ o budoucnosti. V hypnóze můžeme alespoň dočasně tlumit negativní pocity. Jakmile jsou myšlenky přivedeny do současnosti, smysl sebe a vlastního života je stále více posilován. Žít tady a teď také přináší více energie.

Pozitivní zážitky
Hypnóza jako první pomoc v depresi je již pozitivní zkušeností. Již několik prvních minut transu může člověk vnímat pozitivně. Dokonce do té míry, že takový pozitivní pocit člověk v depresi již nějakou dobu nezažil. Tímto způsobem lze navodit šťastnější náladu, která má účinek na mnoho věcí. Především umožňuje uvědomění, že deprese může přejít. Že je zde něco mimo temný mrak, možná i slunce. Jdeme-li k těmto hranicím vnímání a možná je dokonce přeformulujeme, dá nám to hodně smyslu a energie.

Získání zdrojů
Nejdůležitějším aspektem hypnoterapie proti depresi je zotavení se a znovuzískání vlastních zdrojů. Velký dopad může mít i ta nejmenší jiskra energie nebo motivace. Je třeba, aby strnulé způsoby myšlení uvolnily cestu novým, pozitivnějším vyhlídkám. Pohled na sebe sama se musí odklonit od „jsem špatný“ k „můžu“ a „to zvládnu a dokážu“.

Změna perspektivy
Podvědomí představuje mimo jiné obrovský filtrační systém. Když změníme pohled na pozitivnější, projdou tímto systémem další informace včetně těch, které byly dříve filtrovány. Tam, kde dříve člověk viděl pouze to negativní, může náhle vidět i světlé stránky. Se změnou nastavení filtru se může objevit nové vnímání sebe sama jako vyváženého celku a nejen jako někoho, kdo zažívá pouze negativní věci.

Malé kroky
Deprese logicky neodejde pryč přes noc, ale možná den, který bude násedovat po zítřku. Proto je důležité, abychom se chytali i malých úspěchů. Abychom jich dosáhli, musíme si nastavit malé a zvládnutelné cíle. Říkat si „po víkendu už nebudu v depresi“ tedy není rozumný postoj. Depresivní lidé jsou sami sobě často velkou přítěží, proto je třeba, aby ani při dosahování malých úspěchů nepociťovali příliš velký tlak. Lepší alternativou výše uvedeného tedy je: „V pondělí vstanu před 10. hodinou ráno.“. Pokud použijeme hypnózu k filtrování těchto úspěchů, pak už všechno nevypadá tak bezútěšně. A úspěchy také dodávají dobrý pocit obecně i dobrý pocit z vlastních schopností. Pokud se budeme držet malých kroků, můžeme zatlačit temný mrak krok za krokem. Tímto způsobem můžeme přivést zpátky více a více zdrojů. Dochází k exponenciálnímu budování energie.

Zábava v životě
I když se to může zdát ještě daleko, je možné, aby si depresivní člověk znovu užíval života. Aby zažíval chvíle radosti, které ukazují, že ne všechno je špatné. Tyto okamžiky transu můžeme podpořit hypnózou. Takže můžete udělat krok zpátky a znovu se smát.

Chození ven
Je důležité chodit ven, i když jste v depresi. Abyste se jen neplazili doma, ale vyšli si i na čerstvý vzduch. Energii k tomu potřebnou mohou uvolnit různé metody hypnózy. Sluneční svit také podpoří tvorbu vitamínu D, a tím přispěje rovněž k nárůstu energie. Právě nedostatek vitamínu D se může nejčastěji projevit jako únava či zhoršená imunita. Díky přísunu vitamínu D se může stát, že získáte novou energii a radost ze života.

Naučená bezmocnost
V hypnóze používám různé tranzační jevy, takže klient může každou situaci znovu zažít nezávisle. Tak je bezmocnost zapomenuta. Kromě toho jsou úspěchy, které byly dosud označovány za náhodu, analyzovány a spojeny s vlastními schopnostmi. Neúspěchy jsou realisticky přisuzovány i vnějším okolnostem a nejen sobě.

Tělesná aktivita
Při depresi je vždy důležité, aby se klient nezaobíral stále jen „hlavou“, ale aby se také soustředil na své tělo. Nemusí se to nutně týkat jen sportu. Pomáhá i drobnější aktivita, např. trocha chůze. Touha po hýbání se může být podpořena hypnózou. Hypnóza také může posílit vytrvalost, která je nezbytná pro pravidelné cvičení. Může se stát, že ze začátku se pohyb minimalizuje jen na vstávání. Nicméně pokud se provádí pravidelně a stane se návykem, ráno začíná mnohem lépe.

Každá změna začíná prvním krokem.

Ráda vám pomůžu i s vaším tématem.