Často kladené otázky o hypnóze

Pokud si na otázky “Umím si něco představit? Dokáži relaxovat?” dokážete odpovědět ano, pak jste hypnotizovatelní. Někdo je však více a někdo méně. Hypnóza neboli trans je přirozený stav mysli, ve kterém se nacházíme několikrát denně. Pokud řídíte auto, asi jste už někdy zažili, že po dojetí do cílové destinace jste si některé pasáže z cesty prostě nevybavili. To je znamení toho, že jste během jízdy přepnuli na autopilota a přirozeně vstoupili do transu. Dalším příkladem je, pokud jste televizní pořad sledovali tak upřeně, že jste přestali vnímat své okolí.

Na hypnóze není nic magického! Ve skutečnosti je to zcela přirozený proces. Všichni jsme přirozeně schopni se ponořit do hypnózy a dělat v tomto stavu výjimečné věci. Hypnoterapeut pouze pomáhá hypnotizovanému subjektu najít jeho sebeuzdravovací schopnosti, jeho schopnosti se změnit.

Nejprve je použita technika ​​relaxace a koncentrace – zaměření pozornosti. Poté následuje hypnotický jazyk, který dotyčnému umožňuje postupně přecházet z volního, ​​vědomého funkčního režimu do mimovolního, ​​spontánního režimu, kde už člověk nepoužívá obvyklou vůli, ale kdy objevuje mimovolní fungování, jakým je např. síla představivosti na těle.

Ne, během hypnózy neztratíte nad svým chováním kontrolu. To je jeden z mýtů, který brání mnoha lidem využít léčivé účinky hypnózy. I když budete ve stavu relaxace a uvolnění, stále budete mít nad děním kontrolu. Pořád budete odpovídat sami za sebe, hypnoterapeut (v rámci poslechu nahrávky) bude jen vaším průvodcem. Během hypnoterapie nebudete dělat nic, co dělat nechcete. Hypnoterapie se od jevištní hypnózy liší v tom, že probíhá ve vašem zájmu. Dalo by se to přirovnat k soustředění se při uvolněném stavu, např. dennímu snění. Hypnoterapeut vám pouze předkládá návrhy, které vás mohou ovlivnit. V hypnoterapii jde o ovlivňování pozitivním způsobem.

Ve skutečnosti funguje se všemi. Je pravda, že někteří lidé vstupují do hypnózy snadněji a rychleji než ostatní a někdy dokonce i hlouběji. Často to bývají lidé, kteří si od dětství uchovali své hypnotické schopnosti. Všichni jsme se narodili se stejnými hypnotickými schopnostmi. K autohypnóze se uchylujeme několikrát denně každý den.

To se děje velmi, velmi vzácně. Existují lidé, kteří nechtějí být hypnotizováni, a v jejich případě je hypnóza nemožná. Dále jsou lidé, kteří si myslí, že hypnotický stav je stav, který člověk podstoupí pasivně, zatímco je tomu právě naopak: Je to stav, ve kterém je dotyčný zapojen a kdy aktivujeme nevědomé funkce. Tyto lidi nehypnotizujeme, ale snažíme se jim pomoci dostat se do hypnotického stavu (což je přirozená schopnost každému vlastní). Aby se tak stalo, člověk musí chtít.

Další překážkou pohroužení se do hypnózy je neschopnost relaxace/koncentrace, ale i tomu se dá postupně naučit.

Prvním důvodem může být mystifikace hypnózy v médiích zobrazováním různých kouzelníků a jevištních hypnotizérů. Výstupy jevištních hypnotizérů vypadají dobře v médiích, ale od terapeutické hypnózy jsou na míle daleko. Hypnotizér – terapeut není jevištní šoumen, u kterého je jediným cílem vyvolat v divákovi strach, údiv a pozdvižení. Za pomoci prvků z magie se jeviště stane místem, kde se s myslí a tělem účinkujících může dít nevídané a jevištní hypnotizér jakožto kouzelník je obratným manipulátorem divácké mysli.

Druhým důvodem může být specifický jazyk hypnózy: „vaše víčka těžknou“, „spěte“ – ve smyslu ponořte se do stavu hluboké relaxace, „uděláte všechno, co vám řeknu“. Zde je potřeba říci, že žádný hypnoterapeut ani hypnotizér nemůže nikoho přinutit, aby dělal, co nechce. Vždy se jedná o sugesce, kterou může dotyčný přijmout, ale i odmítnout.

Třetím důvodem může být posthypnotická sugesce: až se probudíte, všechno zapomenete. Znovu opakuji, že žádná sugesce nemůže nikoho přinutit, aby v hypnóze/po hypnóze udělal něco, s čím vnitřně nesouhlasí. V hypnoterapii jsou posthypnotické sugesce používány k dobrému záměru a pokud si vyberete kvalifikovaného a profesionálního hypnoterapeuta, budete moci využít jejich pozitivního efektu.

K zapomenutí části sezení hypnózy někdy dochází také spontánně.  Pokud si vědomě nemůžete vzpomenout na obsah transu, není to špatné znamení. Lze to dokonce vyhodnotit jako docela pozitivní. Vědecké studie ukázaly, že učební účinek v transu je nejvyšší v těch stavech vědomí, ve kterých nemůžeme uchovat vzpomínky do vědomého stavu. Nemusíme, protože naše podvědomí je již zpracovalo.

Abych to shrnula, lidé se bojí toho, že nad sebou ztratí kontrolu, bude s nimi špatně zacházeno, budou špatně ovlivněni, ztratí svoji vůli… Není tomu tak, protože i ve stavu hypnózy můžeme pozorovat malou jiskru vědomí a rozhodnout se, a pokud bychom s něčím, co je řečeno, nesouhlasili, můžeme ze stavu hypnózy vystoupit. Rovněž ztráta kontroly je mýtus, stále odpovídáte sami za sebe.

Ne, naopak. Hypnóza je výborná pro zdraví. Kromě toho byly provedeny studie s cílem porovnat všechny formy psychologické terapie, což vedlo k tomu, že hypnóza se ukázala jako nejméně problematická ve srovnání se všemi ostatními psychoterapeutickými technikami. Navíc existuje hypnotický jev, který se nazývá „návrat orgánů do jejich základního stavu fungování“. Samotný hypnotický stav obzvláště přispívá k uklidňujícímu a dobrému psychosomatickému stavu.

Ano. Již od narození a snad dokonce před narozením se pravidelně vracíme do hypnotického stavu, protože tato schopnost nám umožňuje přizpůsobit se obtížím vnějšího světa, rodině, sociálním a jiným potížím v celém našem životě. Je to v podstatě přirozená schopnost. Někteří se jí tedy musí znovu naučit v seminářích o hypnóze. Prakticky se znovu učí, jak najít techniky, které potřebují k překonání svých obtíží.

Ne. Kdykoli můžete otevřít oči a hypnózu zastavit. Rychlé ukončení a následné znovunavození hypnózy je rovněž nástrojem některých hypnoterapeutů, jak stav hypnózy ještě více prohloubit.

Hypnóza není spánek. Tělo relaxuje, zatímco mysl je bdělá a otevřená navrhovaným sugescím. Prožíváme hluboký pocit relaxace každého nervu a svalu našeho těla. Zažíváme pocity blaženosti.

Je to příjemný stav, ve kterém byste raději udělali to, co vám hypnotizér řekne (nabídne), místo toho, abyste mu odporovali. Stav v hypnóze je velmi podobný příjemnému stavu těsně před usnutím. Nejlepší je na sobě účinky hypnózy vyzkoušet pod vedením kvalifikovaného hypnoterapeuta.

Ne. Hypnóza není spánek. Mnoho lidí si myslí, že hypnóza je něco jako narkóza, že člověk upadne do hlubokého spánku či dokonce do bezvědomí. Tato představa je naprosto mylná. Během hypnózy slyšíte a vnímáte vše. Nicméně pokud byste byli velmi unaveni, můžete na chvilku usnout, ale to je opravdu jen výjimka.

Záleží na vašem tématu. Pokud je vaším přáním si odpočinout (relaxovat), s hypnoterapeutem zažijete krásné chvíle relaxace, např. na pláži. Když se téma bude dotýkat nějakého vašeho traumatu, můžete si pomocí hypnózy zvědomit některé nevědomé myšlenky a pocity. S tímto však kvalifikovaný hypnotherapeut umí pracovat a díky tomu vám může pomoci zpracovat trauma.

Ne, lidé během hypnózy nemluví. Můžete zažít zkreslené vnímání a hodnocení reality. Vaše vědomí během hypnózy spolupracuje s podvědomím, aby vás během hypnózy chránilo. Je prokázáno, že během hypnózy člověk neudělá nic, co by neudělal i v běžném stavu.

Ano, samozřejmě. Vzhledem k tomu, že si vždy budete vědomi toho, co se děje v průběhu hypnózy, kdykoli budete moci otevřít oči a procitnout. Stav v hypnóze lze přirovnat k příjemnému stavu bezprostředně před usnutím.

I kdyby hypnotizéra postihl infarkt a byl pro další práci nepoužitelný, hypnóza by zcela samovolně přešla v přirozený spánek. Hypnotizovaná osoba by procitla, jen co by se dosyta vyspala.

Ano, asi jako po hluboké relaxaci či meditaci.

Počet relací závisí na tématu sezení, schopnosti terapeuta nabídnout hypnotizovanému příslušné sugesce a schopnosti hypnotizovaného tyto sugesce přijmout. Obvykle se jedná o několikatýdenní spolupráci. V průběhu hypnózy pracujeme na vytvoření nového neuronového schématu a aby bylo pevnější, je potřeba na tom denně pracovat. Stejně tak, jako jste ke svému problému šli nějakou dobu, tak i na novém schématu je potřeba pracovat nějakou dobu.

Pokud máte zájem jen o několik sezení, je potřeba, abyste se mohli mezi relacemi vyspat (váš mozek si mohl odpočinout) a aby bylo možno po tuto dobu dosáhnout odpovídajícího pokroku (např. pokud se klient chce zbavit stresu nebo se odnaučit kouřit, počet opakování je nutné přizpůsobit potřebám klienta). U některých případů např. odvykání se doporučuje stabilizační sezení 1x za 14 dní po dobu 6–12 měsíců.

Pro větší úspěch hypnózy si můžete některé sugesce opakovat sami doma, vždy ráno po probuzení a večer před spaním. Je také důležité hypnoterapeutovi a jeho sugescím důvěřovat.

Ne, v hypnóze neuděláte nic, co byste neudělali i v nezměněném stavu mysli. V případě, že klient se sugescí nesouhlasí, může z hypnózy okamžitě vystoupit („probudit se“).

Nejlepší je přijít uvolněný/á a zrelaxovaný/á (pokud nechcete po hypnoterapeutovi relaxační hypnózu).